Všechny maminky známe tuto bezelstnou větu. Ale nevím, jak u vás, ale u nás to téměř pokaždé dopadlo, že jsem podávala pastelky a hledala ten správný odstín. K vybarvování jsem vůbec puštěna nebyla. Jako kdybych asistovala při chirurgickém zákroku. Podávám nástroje, ořezávám zlomené pastelky a musím dávat pozor a chválit.
Ale postupně jsem zjistila, že dcera jen potřebovala pomoc s hledáním správné barvy pastelky. Má jich tolik, že je ve stojánku na pastelky v tom množství prostě nemohla najít. Některé pastelky nejsou barevné po celé svojí délce a jsou univerzálně hnědé. Jen tuhy se liší. Jiné jsou zase už tak malé, že se mezi těmi novějšími dlouhými ztrácely.
Obvykle byl stojánek nacpaný až k prasknutí a špatně se v něm hledaly ty správné pastelky. Dcera si dokonce začala i méně často vybarvovat a tak mě napadlo vytvořit stojánek, který by nám vyhovoval.
Co budete potřebovat?
- Kus kartonu z jakékoli kartonové krabice
- Kousek balícího papíru, který vám doma zbyl z narozenin nebo jen barevný papír
- nůžky
- proužky barevných papírů (všech odstínů barev, které doma najdete)
- 5 bílých klasických papírů A4
- 10 ruliček od toaletního papíru nebo 5 rozpůlených ruliček od papírových utěrek
- lepidlo a lepící pásku
- tavnou pistoli (pokud nemáte určitě postačí lepící páska)
- samolepky na ozdobu
Postup:
Postavila jsem všech 10 ruliček k sobě (svázala je provázkem, aby chvíli držely u sebe) a obkreslila jsem si na papír „podstavu“. Připočetla zhruba 3 cm vysoký okraj a vystřihla z kartonu dostatečně velký obdélník. V jeho rozích jsem vystřihla rožky tak, aby při zvednutí okrajů vznikla plytká krabička. Slepila jsem rohy lepící páskou a základ byl hotov. Stejným způsobem jsem vystřihla větší obdélník ze zbytku balícího papíru, který mi zbyl z narozenin a krabičku obtáhla, aby byla hezčí.
Jednotlivé ruličky jsem obalila obyčejným bílým papírem a postupně na ně přilepila proužky barevných papírů podle toho, do které ruličky bude patřit která barva. Je třeba si proužky nastříhat a rozdělit si je pečlivě k jednotlivým ruličkám, aby jste pak v závěru nezjistili, že se vám popletly barvičky. Proužky jsem nalepila na ruličky hezky od nejsvětlejších odstínů po nejtmavší. Třeba červeného barevného papíru jsem našla jen dva odstíny, zato zeleného a modrého čtyři (použila jsem od každého proužek). Postupně se za ty roky u nás sešlo více sad barevných papírů
a při dokupování měly další sady vždy trošku odlišný odstín. V tomto případě se mi to vyloženě hodilo. Béžovou barvu jsem se rozhodla dát do ruličky k oranžovým pastelkám. Čistě proto, že dcera má žlutých pastelek moc. A taky aby se všechny pěkně vešly.
Jakmile jsem měla ruličky a „stojánek“ hotový spojila jsem jednotlivé ruličky k sobě a pak ke stojánku pájkou. Ale jelikož jsem stojánek vyráběla
už před nějakou dobou, zjistila jsem, že se pájka od papíru snadno odlepí, když děti se stojánkem při přenášení sem a tam občas ne zrovna jemně zacházely. Teď drží vše pohromadě pomocí kousků lepící pásky smotané do ruliček a zastrčených na ty správná místa. Samozřejmě stojánek musí k ruličkám dost těsně přiléhat, aby je držel pěkně pohromadě.
Nakonec jsem na jednotlivé ruličky nalepila nějaké samolepky, kterých je u nás vždycky dost. Snažila jsem se najít samolepky v odstínu dané ruličky. Nakonec už jen ostrouhat pastelky a roztřídit je, což jsem dala jako úkol dceři. Byla nadšená! A začala si zase častěji vybarvovat!
Dnes je stojánek při vybarvování oblíbenější než pouzdro, kde má taky vše své místo, ale do stojánku se vejdou tenké i tlusté pastelky, fixky, obyčejné tužky, pera a do mezek i guma a strouhátko. Takže poskytuje překvapivě více místa na potřeby a přesto zachovává jejich přehledný systém rozdělení a najít správnou pastelku nebo fixku je otázka pár vteřin.
Jediné co mi schází je, že zlomené pastelky stojánek neostrouhá a stále je tedy třeba v některých případech asistence maminky.
Galerie
