Znáte to, celý den koukáte do počítače, večer pustíte televizi a Vaše oči už sotva vidí. To je problém, možná bych řekla i daň, pokroku civilizace.
Ale všimli jste si někdy, jak se chovají děti, které špatně vidí? V tomto článku se zaměříme na jednoduchá tzv. pleoptická cvičení v domácích prostředí, která se používají při reedukaci zraku u dětí s tupozrakostí a strabismem. A upřímně, kdybychom některá z nich dělali i my dospělí, naše oči by nám poděkovali.
Správný zrak se vyznačuje:
- jasným a ostrým obrazem
- pestrou škálou barev
- a žádnou oční únavou.
Děti, které mají potíže se zrakem častěji mrkají, naklánějí hlavu na stranu, protírají si oči, přichází blíže k obrazovce televize nebo si stěžují na bolest hlavy. Méně často si kreslí a jejich pohyb v prostoru je poněkud nejistý. Špatně se jim odhaduje vzdálenost a mohou častěji zakopávat.
Mezi nejčastější oční vady u dětí patří: krátkozrakost, dalekoztrakost, astigmatismus, tupozrakost a strabismus. Zda dítě potřebuje brýle do dálky nebo na blízko se většinou pozná s nástupem školní docházky. Ostatní vady odhalí až vyšetření u očního lékaře.
Patologické binokulární vidění
„Binokulární vidění je koordinovaná senzomotorická činnost obou očí, která zajišťuje vytvoření jednoduchého a prostorového obrazu. Její vývoj probíhá v několika etapách od 0-7 let věku dítěte“ (Novohradská, 2009, s. 20). „Mezi faktory, které mohou zasáhnout normální vývoj binokulárního vidění můžeme zařadit poruchy okohybného aparátu a anomální postavení očí, refrakční vady (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus), choroby sítnice, zrakových drah a korových center (center řeči) a další stavy, které znemožňují ostré zobrazení na sítnici“ (Sochová, 2012, s. 13).
Astigmatismus
Při astigmatismu má dítě nestejnoměrně zakřivenou rohovku (vzácně čočku), takže vidí špatně do dálky i do blízka. Často slzí, pálí ho oči, má opakované záněty spojivek. Dítě s astigmatismem zaostřuje, přivírá oči a dělá grimasy. Je neklidné a unavené. Nezná normální tvary, vnímá
je jako protažené, deformované a neostré.
Strabismus
Strabismus nebo-li šilhání je porucha rovnovážného postavení očí. Zraková ostrost je snížena a dítě hledí na předmět jedním okem, druhé ubíhá z rovnovážného postavení buď směrem ke koření nosu (konvergentní strabismus, esotropie) nebo směrem k zevnímu koutku oka (divergentní strabismus, exotropie). Při šilhání dochází ke dvojitému vidění, postupně dochází k potlačování obrazů z osově vychýleného oka
a rozvíjí se silná tupozrakost (Novohradská, 2009, s. 25).
Tupozrakost
Odborně amblyopie. Jedná se o vadu, kdy dítě vidí mnohem hůře na jedno oko, než na to druhé. Jedná se vlastně o velký rozdíl v dioptriích, který nelze vyřešit brýlemi. Dítě začne tupozraké oko postupem času používat méně a méně. Může docházet k poruše rovnovážného postavení očí a následnému rozvinutí šilhání. Tupozrakost a strabismus jsou nemoci, které se často vyskytují společně. Naštěstí bývá tupozrakost odhalena díky plošným screeningovým vyšetřením zraku dětí ve školkách. Ale i v našem městě jsou školky, kde se takováto vyšetření nedělají. Záleží totiž na vedení mateřské školy.
Screeningové vyšetření zraku u dětí
U malých dětí se vyšetření zraku provádí přenosným screeningovým autorefraktometrem (např. přístrojem Plusoptix S09). Přístroj měří refrakční vady (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus), postavení očí, rohovkové reflexy a průměry zornic. Vyšetření je bezkontaktní, bez nutnosti rozkapání očí, je šetrné a nenáročné, zcela bezbolestné a trvá pár vteřin (Štrofová, 2019, s. 26).
Funkce Plusoptixu S09 je podobná videokameře. Dítě sedí obvykle na klíně maminky zhruba ve vzdálenosti jednoho metru od přístroje. Kamera je uzpůsobena tak, aby byla pro děti přitažlivá.
Navíc má přístroj světelné a zvukové doprovodné efekty, které na krátkou dobu upoutají pozornost dítěte. V tom okamžiku, kdy dítě upoutá pozornost na střed kamery, což je právě nosík panáčka, dochází k měření zraku.
Výsledek je znám během několika málo minut a měření vyhodnocuje speciální software. Přístroj Plusoptix S09 umožňuje ovšem pouze preventivní vyšetření zraku, a tudíž v žádném případě nenahradí podrobné vyšetření očním lékařem. Jde o přístroj screeningový, jehož účelem je zachytit v dětské populaci ty děti, které potřebují lékařskou pomoc (Fidlerová, 2011, s. 82).
Metody léčby
Dětský mozek je velice pragmatický. Pokud jedno oko přijímá vjemy ve špatné kvalitě (tupozraké nebo šilhající oko), mozek tyto vjemy přestane přijímat. Tímto způsobem mozek zabraňuje nežádoucímu dvojitému vidění.
Léčba tupozrakosti a strabismu je tedy v mnoha ohledech stejná. Začíná včasnou diagnostikou, kterou zajišťují pravidelné prohlídky u pediatra. Ten by měl při zjištění špatné zrakové ostrosti odeslat dítě k oftalmologovi. Oftalmolog pomocí speciálně pedagogických výchovně vzdělávacích metod a souborů cvičení podporuje rozvoj zraku s využitím rehabilitačních a kompenzačních pomůcek.
Postup léčby bývá rozdělen mezi tyto části:
- nošení brýlí,
- nošení okluzoru,
- pleoptická cvičení,
- chirurgická operace očí
- a ortoptická cvičení.
Nošení brýlí má u šilhajících dětí mají hned dvojí význam. Jednak zlepšení zrakové ostrosti, ale také zlepšení odchylky šilhání. Brýlová skla se totiž vyrábějí pro rovnoběžné postavení očí a, aby byl obraz ostrý nutí brýle oči do správného postavení už jen tím, jak jsou vyrobeny. Dále se brýle používají jako nosič okluzoru a nemusí se dětem očičko přelepovat lepící okluzorovou náplastí.
„Léčbu patol. binokulárního vidění je možno realizovat v očních ambulancích, kam děti pravidelně docházejí a realizují pleopticko-ortoptický výcvik. Další možností je vřazení dítěte do mateřské školy pro zrakově postižené nebo speciální třídy při běžných mateřských školách, kde je zajištěna péče pod vedením speciálního pedagoga a ortoptické sestry“ (Novohradská, 2009, s. 39).
Pokud se tupozrakost a strabismus nezačne léčit právě v předškolním věku, oční pouzdro se uzamyká a přestává být možné tuto vadu „vycvičit“. Na rozdíl od šilhání žádná operace ani laser tupozrakost nevyléčí. „Základem úspěšné léčby je její včasné zahájení. Pro léčbu tupozrakosti platí, že zraková funkce, která se nevycvičí do šesti až osmi let, je trvale ztracena. U všech dětí má však smysl zkusit léčbu i po šestém až osmém roce“ (Štrofová, 2019, s. 74).
Pleoptika
Pleoptická cvičení se provádí se v ortopticko-pleoptických cvičebnách za dozoru ortoptisty. Většinovou léčbu tupozrakosti představuje zakrytí vedoucího oka okluzorem. Jeho úkolem je donutit tupozraké oko k činnosti jeho postupným cvičením. Takovéto cvičení je nejúčinnější u dětí ve věku 3-4 let. Zaměřuje se na zlepšení prostorové orientace, barvocitu, vnímání světelných podnětů a na výcvik zrakově motorické orientace. Léčba trvá léta a nemoc se může i po úplném vyléčení vracet. V takovém případě je nutné napravit stav opakovaným cvičením
Rozdíl mezi aktivními a pasivními pleotickými cvičeními spočívá v práci dítěte. Při aktivních cvičení dítě vykonává různé úkoly, které jej nutí namáhat tupozraké oko. Čím více je oko namáháno, tím rychleji se zlepšuje jeho zraková ostrost. Při pasivních cvičení dítě například sleduje různé světelné nebo zrakové stimulující přístroje, které upevňují centrální fixaci obou očí.
Mezi jednoduchá aktivní pleoptická cvičení, která můžeme dělat s dětmi i doma řadíme např.:
- skládání stavebnic (nejlépe malé kostičky, jako jsou např. Lego classic) nebo puzzlů
- skládání mozaiky ((velmi oblíbené jsou zažehlovací korálky),
- obkreslování a vypichování obrázkových předloh (například obkreslování omalovánek přes poloprůhledný papír),
- navlékání korálků,
- spojovačky,
- omalovánky podle čísel nebo tvarů,
- modelování z plastelíny,
- třídění drobných předmětů.
Patří zde i pohybové aktivity, které posilují spojení oko-ruka. Jedná se především o míčové hry,
stolní tenis, hra s kroužky aj. Mezi procvičování spojení oko-noha řadíme např. chůzi po čáře, skákání panáka, slalom mezi překážkami apod.
Chirugická operace
Chirurgická operace očí bývá častým řešením u očních vad jako jsou krátkozrakost a dalekozrakost. Tupozrakost se operací bohužel vyřešit nedá
a u strabismu se využívá operací očních svalů. Doporučuje se přistoupit k operaci šilhání až pokud pleotická a ortoptická cvičení nezabírají a také řešení šilhání, jako estetického problému.
Operace šilhajících dětí se doporučuje v posledním roku předškolní docházky, kdy se uzavírají oční pouzdra a zbývá ještě krátký čas pro pooperační ortoptickou léčbu. V pozdějším věku se operace šilhání nedoporučuje. Za trvalý pooperační výsledek postavení očí lze předpokládat stav zhruba půl roku po operaci. Doporučuje se po zákroku zhruba rok i nadále provádět ortoptická a pleoptická cvičení pro upevnění správného postavení očí a zrakové ostrosti.
Ortoptika
Ortoptika je vlastně oční rehabilitací při které jsou používány obě oči bez použití okluzoru. Při ortoptických cvičeních bývají používány různé oční přístroje mezi které patří zejména troposkop, synoptofor, cheiroskop a další. Cvičení se provádí v ortopticko-pleoptické ordinaci.
Galerie pleoptických cvičení u nás doma
Dcera dochází do pleopticko-ortoptické ordinace pravidelně a tady jsou některé z věcí, které děláme doma. Máme založený sešit na tyto „úkoly“
a naše skvělá paní ortoptistka dává dceři i jedničky s hvězdičkou, aby měla i nějaké ty známky „jako brácha“. A samozřejmě nesmí chybět u úkolů ani pěkné samolepky.
Použité zdroje
- NOVOHRADSKÁ, Hana. Vybrané kapitoly z oftalmopedie. 1., vyd. Ostrava: Repronis s.r.o., 2009, 86 s. Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta. ISBN 978-80-7368-731-1.
- SOCHOVÁ, Pavla. Pleoptická a ortoptická léčba strabismu [online]. Brno, 2012 [cit. 2021-11-08]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/uk9ge/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta.
- MUDr. ŠTROFOVÁ, Helena. Praktický průvodce očními chorobami. 1., vyd. Praha: Mladá fronta a. s., 2019, s. 190. ISBN 978-80-204-5278-8.
- FIDLEROVÁ, Dagmar. Četnost skrytých zrakových vad u dětí předškolního věku jako handicap jejich zdárného vývoje a hra jako prostředek reedukace zraku v mateřské škole. [online] Praha, 2011 [cit. 2021-11-09]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/47602. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra preprimární a primární pedagogiky.